Velká encyklopedie akvarijních rybiček

Nejvíce hodnocené články o mořských rybách

Český název: Klaun očkatý
Latinský název: Amphiprion ocellaris

Čeleď: Pomacentridae (Sapínovití)
Původ: Indický a Tichý oceán, jižní Japonsko, okolí Filipín
Vhodná teplota: 24 - 26 ºC
Doporučené PH: 8,4
Doporučená tvrdost vody: 1,023 - 1,027
Charakteristika: Žije v pobřežních vodách korálových útesů. Je to jeden z nejhezčích klaunů. Tělo má červenooranžové nebo žluté s třemi bílými, tmavě lemolovanými pásy. Je to teritoriální ryba. V akváriu by měl mít k dispozici sasank, která mu slouží jako úkryt. Ve velké sasance se může najednou schovávat i více kusů. V akváriu se množí zřídka. Své jméno dostal podle kolébavého způsobu plavání.
Pohlavní dimorfismus: Samec je menší než samice. Samice mají druhý bílý příčný pruh rozšířený až do hřbetní ploutve. U samců je tento pruh zůžený,nerozbíhá se ani dopředu ani dozadu.
Rozmnožování: V akváriu se tře u přísavného terče sasanky, v krytu jejích žahavých chapadel, ale i na strop jeskyňky bez přítomnosti sasanky. Snůžka obsahuje až 600 jiker.Pro vytření je nutná dobrá výživa a vhodná sasanka. Samec hlídá jikry, po asi devíti dnech se plůdek vykulí.

Český název: Perutýn zebra
Latinský název: Dendrochirus zebra

Čeleď: Scorpaenidae (Ropušnicovití)
Původ: Korálové útesy v Rudém moži, Indickém a Tichém oceánu
Vhodná teplota: 25 - 29 °C
Doporučené PH: 8 - 8.5
Charakteristika: Vyskytuje se na útesech, skalách a na útesových plošinách. Je jedovatý! Při chovu a manipulaci s ním je třeba zvýšené opatrnosti! Na obranu před útočníkem jim slouží jedové žlázy umístěné na bázi ploutevních paprsků. Jedovatý je i jejich slizovitý sekret. Jejich toxin je poměrně prudký, ale ke smrtelným otravám nedochází (jen u alergicky reagujících jedinců). Přesto je nutné mít se před nimi na pozoru. Poranění jsou velmi bolestivá a špatně se hojí. Zraněná osoba okamžitě ucítí silnou bolest. Dojde k rychlému otékání zasažené části těla a zároveň může dojít k omezení možnosti pohybu končetinami, bodnutí může způsobit nevolnost, potíže s dýcháním, ochromení, křeče a kolaps, výjimečně i smrt. Jed v ostnech zůstává aktivní několik dní, i ostny je nutno zacházet opatrně. První pomoc - ponořit poraněnou část těla do horké vody, což denaturalizuje bílkovinnou složku jedu a rozptýlí jed. Vyhledat lékaře. Pozor na zalomené kousky ostnu, nemusejí být vidět, ale mohou způsobit rozsáhlé infekce! Tato výrazně zbarvená ryba se nachází na korálových útesech, zejména v mělkých vodách, často se vznáší v jeskyních, uvnitř vraků nebo blízko skalních převisů. Jeho chov není náročný, jen je třeba opatrnosti (jedové ostny). Potravu loví tak, že prudce otevře tlamu a proud vody strhne rybu do jeho jícnu. Aktivní je za šera a v noci, kdy se vydává na lov. Přes den je ukryt pod převisem nebo v jeskyni a to často i zády ke dnu.Na těle tohoto druhu se střídají širší hnědočervené a užší zdvojené bílé svislé pruhy. Na konci ocasního stébla jsou dvě okrouhlé bílé skvrny. Hlava je bílá s hnědočervenou kresbou. Nad očaima má pár rohovitých výrůstků. Prsní ploutve má s dobře vyvinutou blánou, jsou hnědočervavé s bílými tečkami. S touto rybou zachazejte s nejvyšší opatrností kvůli jedovatým ostnům. Je třeba je krmit většími korýši, rybkami nebo rybím masem.Samci tohoto druhu jsou agresivní a hájí si teritorium, kam lákají samice. Tento perutýn je v akváriích agresívnější než jiné druhy. Malé rybky a krevety jsou v ohrožení jako jeho potrava. Při dostatku prostoru v akváriu jinak nebývají problémy. Pokud ale nemá dostatek prostoru, může v sebeobraně útočit na jiné ryby. Proto je lépe ho chovat samostatně nebo v prostorných nádržích. Pokud je ryba vyrušena, roztáhne své ploutve, po dotyku zaútočí hřbetními ostny.
Pohlavní dimorfismus: Pohlaví je obtížně zjistitelné.Samci tohoto druhu jsou agresivní a hájí si teritorium, kam lákají samice.
Rozmnožování: V zajetí se nerozmnožují a v moři klade samice velké množství jiker, které se stanou součástí planktonu. Dospělosti se dožije jen velmi málo jedinců.

Náhodný obrázek